Co je svět?

28. února 2018 v 21:48 | Mikoláš Chromík |  Výstava myšlenek
Pokud jste dostatečně vnímaví, pak vám zkušenosti napovídají, že svět okolo nás má svůj vlastní způsob chování. Určitě jste někdy zaznamenali, že čím více se o něco snažíte, tím více se váš cíl vzdaluje, nebo naopak, když jste se něčeho vzdali, velmi se to přiblížilo. Mohl bych rozebírat příklady, a různé mechaniky tohoto chování, které jsou mnoha mysliteli skutečně popsány, lepší ale bude, když vám poskytnu svou vlastní zjednodušující představu. Svět se chová jako osobnost, jako by měl duši. Je to osobnost nezaujatého dítěte.


Tato osobnost má podobu pružné, elastické tkaniny, nebo lépe řečeno ta tkanina má vlastnosti té osobnosti. Na té tkanině je vše, lidé, věci ...

Je to jako nějaká inteligentní tkanina. Přibližuje k sobě sama od sebe ty věci a lidi, které k sobě patří, které spolu harmonicky ladí. Ale i ty člověče, jestli se k tomu druhému objektu snažíš dostat vlastním úsilím! Stačí jen objektu zájmu přisoudit větší význam než může mít a duch světa vás, jako malé žárlivé dítě, začne oddělovat do větší vzdálenosti. S tím dítětem musíte mít vztah. :-))))

Ve skutečnosti jde o to, jaký máte vztah k tomuto světu. Pokud je dobrý, tak vás tento duch světa přivede sám k vašemu objektu. To může být pro mnohé problém, protože je naprosto módní, normální a v pořádku světu nadávat, jak není zkurvený. Taková povaha sama o sobě musí vše odpuzovat a vynucovat si vše násilím.

Díky svému dobrému vztahu s duchem světa jsem prožil celý rok, možná víc, bez sebemenší deprese. Ber, nebo nech být. Nic není ale krásnějšího, když mě svět chce sám od sebe překvapovat a překvapuje. Pocit souznění se vším (skoro, to ale není důvod k zármutku), co se okolo mě objevuje, je to jako cítit že sám jsem větší, než toto tělo. Přitom stačí jediné, nechat kvést a občas s upřímností zalít vděčností.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama