Cesta je cíl, nebo tak nějak ...

4. května 2018 v 17:34 | Mikoláš Chromík |  Výstava myšlenek
Dlouho řeším rozpor -> harmonii mezi duší a rozumem. Proč? Protože zde se nalézá klíč ke štěstí. Máte-li čisté úmysly, u kterých cítíte vnitřní soulad, cítíte se spokojeně, uvolněně, pak začne všude, jak v těle, tak v okolí plnout informace bez odporu. Ten odpor totiž představuje úzkost a stres. Dobře se to vysvětluje na nečekaných zázracích vylečení z těžké nemoci. Když se věnujete své psychice a cítíte se tak dobře, jak jen to jde, stres se odbourá a začnou po těle ve formě hormonů a podobně proudit informace tak jak mají - přirozeně, volně. A jelikož neexistuje důvod, proč by se tělo nemohlo opravit do funkčního stavu, tak se srovná a vše je pak jak má být, což lékaři nazývají zázrakem. Nechápeme příliš, že spoustu nenávratných poškození těla je způsobeno právě stresovým ucpáním informací. Tato poškození jsou nezvratná jen s podmínkou, neumíme-li se zbavit stresu.

To neplatí jen pro vnitřek, ale i pro vnějšek, sami asi dobře víte, jak stres brání v komunikaci mezi lidmi a dost možná nejen mezi lidmi, ale s celým světem, nerozumíme mu a horlivě se ho snažíme napravit s pomocí pošetilých zásahů, což se nám moc nevyplácí. Jednáme křečovitě a potom je společnost okolo nás v disharmonii.

Když se vyrovnáme s požadavky duše, tedy uděláme nějaká protistresová opatření, začne vše plynout samo. Tak dobře, že to nikdo nemůže vědomě udělat lépe. Mám osobně zkušenosti s tím, že se stačí jen cítit uvolněně a spokojeně a už se začínají okolo mě objevovat příležitosti a záležitosti, které jsou mi příjemné, aniž bych se o to vědomě snažil. Stačí se tedy jen cítit spokojeně? Potřebujeme ještě nějaký směr, kterým se to bude dít, kterým chceme, aby se ubíral náš život v zájmu našich originálních snů. Ten určuje cíl a zároveň vědomí tohoto cíle, jeho představa, umožňuje cítit se spokojeně, je to jakási provázaná podmínka. Jedno není bez druhého a naopak.

V praxi to pak je tak, že rozum říká duši: "Chceš se pobavit?"
Duše: "Jééé, to by bylo super, už tu dlouho žádná zábava nebyla!"
Rozum: "Tak se podívej na obrázek tohoto krásného místa, je tam nádherně, tam půjdem, nevím jak, ale užívej si to!"
Duše: "Cítím, že se mi to líbí, je to dobrý nápad, do toho jdem!"

Život pak nějak plyne, události plynou a to jediné, co v podstatě děláte je, že si užíváte cestu, aniž byste věděli, kudy vede. Rozum nám zkrátka jen zadává typy na dobrý výlet časem a prostorem. Není důležité cílového místa dosáhnout, ale užívat si toho, že za ním jdete. Nedělat si starosti, jestli ho dosáhnete, nebojte se, rozum pak přinese další! :-D

Nezapomínejte, že váš rozum vůbec nic o cestě neví, tak si jím nenechejte kazit zábavu ...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama